Jak se vyhnout horku
Pro obytné a průmyslové prostory je teplota pro příjemný pobyt v létě na úrovni 23-25 °C, ne však vyšší než 28 °C. Pohyblivost větracího vzduchu na úrovni 0,1 m/s až 0,4 m/s v závislosti na náročnosti práce, relativní vlhkost na úrovni 40-60 %.
Hygienické normy pro mikroklima zohledňují různé druhy a složitost prací, při nichž jsou přípustné odchylky od klimatické pohody. Maximální komfort je vyžadován při práci s vysokým nervově-emočním vypětím, kde pracovníci nesou vysokou odpovědnost za každé učiněné rozhodnutí. Existují také pracoviště, kde není možné zorganizovat optimální mikroklima vzhledem k tomu, že prostředky vynaložené na vytvoření teplotních podmínek zruší ekonomickou rentabilitu výroby.
Pro každé pracoviště existují různé metody normalizace mikroklimatu. Jednou z nejdůležitějších metod normalizace je správně organizované větrání. V restauračních kuchyních a dalších prostorách pro stravování musí být správně organizováno odsávání vzduchu z varné desky, aby se odstranily pachy a tepelné emise ze sporáku. Kuchyně je přesně tím pracovištěm, kde je velmi obtížné vytvořit optimální pracovní podmínky. Výkonné klimatizační zařízení může v důsledku náhlého poklesu teploty vyřadit všechny pracovníky z provozu a vést k nachlazení.
Optimální podmínky pro teplotu, relativní vlhkost a rychlost proudění vzduchu na pracovištích:
– Obtížnost práce Teplota,°C Vlhkost,% Pohyb vzduchu, m/s
– Lehká 1a (sedavá práce, žádná fyzická aktivita) 23-25 40-60 0,1
– Lehká 1b (lehká fyzická námaha, chůze) 22-24 40-60 0,2
– Střední 1a (přemísťování malých předmětů do 1 kg) 21-23 40-60 0,3
– Střední 2b (přemísťování břemen do 10 kg) 20-22 40-60 0,3
– Těžký 3 (pohyblivé náklady nad 10 kg) 18-20 40-60 0,4
Práce v horké místnosti
Během horkého počasí se v důsledku vysoké teploty vzduchu výrazně snižuje výkonnost člověka. Protože výkonnost podniků závisí především na aktivitě jejich zaměstnanců, je nutné snížit teplotu na pracovišti na přijatelnou úroveň.
Standardní metody snižování teploty:
1. Klimatizace bez větrání – pomůže ve všech obytných, kancelářských a obchodních prostorách s malým počtem návštěvníků, kde jsou emise znečišťujících látek na nízké úrovni. Výměna vzduchu je zajištěna pravidelným větráním a odsáváním vzduchu z otevíraných dveří.
2. Klimatizace a větrání – používá se v obytných prostorách třídy „Luxury“, v obchodních, kancelářských a průmyslových prostorách, kde jsou technické podmínky pro klimatizaci. Klimatizace se volí s dostatečným výkonem, aby pokryla tepelný tok z ulice a také aby kompenzovala ventilační systém, který část chladu vyhodí ven.
3. Větrání bez klimatizace – používá se v průmyslových prostorách, kde jsou emise na vysoké úrovni. Pokud je větrání provozováno s násobností vyšší než 12. Klimatizace celé místnosti není ekonomicky odůvodněná. Aby se mikroklima na pracovišti dostalo na přijatelnou úroveň, používá se na pracovištích přívodní větrání s teplotou vzduchu přibližně 22-24 °C. Za takové místnosti lze označit restaurační kuchyně, v nichž odsávací ventilátory zajišťují 12-20násobnou výměnu vzduchu a případné klimatizace zde nebudou dostatečně účinné.
4. Zvlhčování vzduchu – používá se v průmyslových prostorách, kde se klimatizace ekonomicky nevyplatí. Zavlažovací komora s tryskami na studenou vodu je integrována do větracího systému a je přiváděna s přiváděným vzduchem. Studená vodní pára okamžitě absorbuje přebytečné teplo a teplota mikroklimatu dosáhne přijatelné úrovně.
