Je prokázáno: popel může být některým rostlinám prospěšný. Vždyť dřevěný popel obsahuje až 75 % vápníku, 13 % draslíku a 7 % fosforu.
Kromě toho má zinek, síru, mangan a další stopové prvky, které „milují“ mnozí zástupci flóry.
Popel však nepovažujte za univerzální hnojivo, protože stále existují rostliny, které ho nemají rády.
Reaguje totiž se zásadami – nemůžete jím krmit plodiny, které dávají přednost kyselé půdě.
Patří mezi ně brusinky, brusinky, borůvky, borůvky, kaliny, hortenzie, pomněnky, zimolez, mnohé jehličnany a řada dalších rostlin.
Ale pro zeleninové plodiny bude popel vynikajícím hnojivem, zejména pro okurky, zelí, dýně, fazole, hrách a další.
Mimochodem, popel můžete k těmto rostlinám aplikovat jak v suché formě, tak jako součást vodního roztoku.
V suché formě by mělo být na metr čtvereční asi 100-200 gramů popela.
Pokud jde o roztok, jedná se o popel (šálek), 9% ocet (šálek) a 10 litrů vody.
Taková „léčba“ se bude líbit zejména rajčatům, která kvůli nedostatku vápníku často onemocní vrcholovou hnilobou.